DESATERO bezpečného prožití léta
Léto oficálně začalo, děti odjíždějí na prázdniny a dospělí se těší na zaslouženou dovolenou. I toto odpočinkové období však není bez rizik. Aby nějaká mimořádná událost nenarušila chvíle pohody a nedošlo ke zbytečným újmám na zdraví nebo škodám na majetku, měli bychom i v létě dodržovat základní pravidla bezpečnosti.
Léto je v plném proudu, všichni se již určitě těší na zaslouženou dovolenou. I během tohoto odpočinkového období bychom si však měli dát pozor na několik rizik a dodržovat základní pravidla požární bezpečnosti, aby nedošlo ke zbytečným újmám na zdraví nebo škodám na majetku.
Rozdělávání otevřeného ohně
V létě mnozí z nás podnikají nejrůznější výlety, pobývají na chalupách či chatách, táboří v přírodě apod. Při těchto příležitostech se často neobejdeme bez táboráku, grilování a opékání buřtů. I přitom bychom si měli dávat pozor. Oheň v přírodě se totiž může velice snadno vymknout kontrole, ohrozit životy a napáchat nevyčíslitelné majetkové či ekologické škody.
Při rozdělávání ohně v přírodě je nutné v prvé řadě zvolit vhodné místo pro ohniště. To by mělo být vzdáleno alespoň 50 m od okraje lesa a v dostatečné vzdálenosti od budov a předmětů, které se mohou snadno vznítit. Pamatujte, že v lese lze rozdělávat oheň jen na vyhrazených místech! Zcela zakázáno je i rozdělávání ohně na místech se vzrostlým porostem, tedy i na louce nebo na strništi. Oheň nezakládejte pod větvemi a na kořenech stromů, na suchém listí, lesní hrabance (zetlelá vrstva jehličí) nebo rašelině, ani v blízkosti stohů, seníků apod. Létající jiskry nebo náhlý poryv větru totiž velmi snadno způsobí neštěstí. Každoročně kvůli neopatrnosti lidí vznikají desítky požárů. Za silného větru nebo v období extrémního sucha bychom oheň v přírodě neměli rozdělávat vůbec.
Místo táboráku je nutno i vhodně uspořádat. Při rozdělávání ohně v přírodě ohniště bezpečně oddělte od okolního prostředí – např. obložením kameny, obsypáním pískem, vyhloubením zeminy apod. V případě větších vater je vhodné ohniště oddělit pruhem širokým až jeden metr, který bude zbavený veškerých hořlavin.
K zapálení nebo udržování ohně v žádném případě nepoužívejte vysoce hořlavé látky jako např. benzín, naftu či líh. Oheň se pak velmi snadno vymkne kontrole a může způsobit i vážné popáleniny. Podle zákona o ochraně ovzduší (§ 3 zákona č. 86/2002 Sb.) lze v otevřených ohništích kromě dřeva spalovat pouze suché rostlinné materiály, dřevěné uhlí či plynná paliva určená výrobcem, tato paliva a materiály navíc nesmí být kontaminovány chemickými látkami.
Pokud chystáte velkou vatru, dejte si pozor, aby byla polena poskládána do stabilní pyramidy (např. pomocí záseků na polenech), která umožní prohořívání dovnitř a zabrání nebezpečí rozvalu pyramidy do okolí.
Oheň nesmíte ponechat ani na okamžik bez dozoru. Mějte nachystán dostatek vody či písek, kdyby se oheň vymykal kontrole. I proto je dobré umístit ohniště blízko vody.
Ohniště musí být důkladně uhašeno, buď zalitím vodou, nebo alespoň zasypáním zeminou. Při odchodu se z ohniště nesmí kouřit a popel i půda pod ohništěm musí být chladné. I ve zdánlivě zcela vyhaslém ohništi se mohou dlouhou dobu skrývat žhavé oharky a poryv větru je pak rozdmýchá a roznese do okolí. Každý rok tak musí hasiči mnoho ohnišť dodatečně dohašovat.
Zejména půda v jehličnatém lese je z hlediska možného vzniku a šíření požáru riziková. Hrabanka tvořená zetlelým jehličím může prohořet až do značné hloubky a nepozorovaně se šířit do stran i mimo ohniště. Nedbalé uhašení proto nestačí a ohniště je nutné důkladně prolít vodou!
Pamatujte, že děti by neměly být u ohniště ponechány bez dozoru plnoleté osoby.
Do ohně nikdy nevhazujte jakékoliv výbušné předměty (rachejtle, světlice, patrony, nádoby se stlačeným plynem, munici). Oheň neroznášejte po okolí, např. na zapálené větvi. Pamatujte, že oheň a alkohol nepatří k sobě. Zvlášť pozor na sezení a hry příliš blízko plamenů, stačí málo a může dojít k vznícení šatů, ožehnutí vlasů, řas a popálení.
Pokud vám hoří oděv a není k dispozici dostatek vody k uhašení, neutíkejte - během či chůzí se oheň ještě více rozšíří. Okamžitě si lehněte na zem a pro ochranu obličeje si ho zakryjte dlaněmi (dlaně nepřikládejte na tvář pouze v případě, že hoří rukávy oblečení). Válejte se, dokud plameny neuhasnou – válením se zamezí přístupu kyslíku potřebného k hoření. Je-li po ruce deka nebo jiná vhodná textilie, lze ji také použít k uhašení hořícího oděvu.
Lesní požáry
Nynější suché a teplé počasí zvyšuje riziko zniku lesních požárů, hasiči u několika z nich již letos zasahovali. S příchodem letních školních prázdnin a dovolených navíc do lesů obvykle zavítá velké množství lidí, kteří díky své nedbalosti riziko ještě dále zvyšují. V loňském roce hasiči likvidovali celkem 619 lesních požárů, které způsobily zranění 12 lidem a škody se vyšplhaly na 9 mil. Kč. Většina z těchto požárů byla způsobena lidskou nedbalostí –ať již při zakládání ohně, nebo od nedopalků cigaret. Kouření v lese je ze zákona zakázáno, rozdělávat a udržovat otevřený oheň lze jen na vyhrazených místech. V případě porušení tohoto striktního zákazu mohou provinilci dostat pokutu až do výše 15 000 Kč, pokud dojde k požáru a nejedná se o trestný čin (nevznikne škoda vyššího rozsahu), sankce se může vyšplhat až do výše 25 000 Kč. Zakázáno je samozřejmě i odhazování hořících nebo doutnajících předmětů.
Lesní požáry se hasičům obtížně likvidují, protože k nim zpravidla dojde v těžce přístupném terénu, kde nelze plně využít hasičskou techniku. Navíc chování ohně v lese je nevyzpytatelné (požár se může šířit např. pod zemí) a podobné zásahy jsou mnohdy časově velmi náročné a vyžádají si povolání většího množství jednotek požární ochrany. Všichni si z obrázků v televizi pamatujeme na katastrofické lesní požáry v zahraničí (např. USA, Chorvatsko, Španělsko), které po sobě zanechaly ekologickou spoušť a astronomické škody.
Grilování
Stejně jako v případě otevřeného ohně, i při grilování bychom si měli dát pozor na vhodné umístění grilu, aby odletující jiskry nezapálily okolí. Poměrně rozšířeným nešvarem pak je grilování na balkóně. V grilu bychom měli použít jen k tomu určené palivo (určitě ne odpady, benzín apod.).
Pozor na zacházení s plynovými spotřebiči (např. přenosný propan-butanový vařič). Ty by neměly být vystaveny vysokým teplotám a nadměrným tlakům, jinak znamenají značné riziko. Např. plynové zapalovače v autě vystaveném vysokým teplotám představují doslova časovanou bombu.
Plynové spotřebiče neumísťujte v blízkosti hořlavých látek a zdrojů hoření – nekuřte u nich!
Pokud plynový spotřebič používáte ve volné přírodě, nesmíte ho ani na okamžik pustit z dozoru, nebezpečí hrozí zejména při převržení nestabilního spotřebiče. V živé paměti je případ českého cestovatele, který v Chile kvůli neopatrnosti při zacházení s plynovým vařičem zavinil požár národního parku.
Pozor dejte i na netěsnost tlakové láhve, kdy není spotřebič (např. vařič) dostatečně připevněn. Může dojít k unikání plynu a v uzavřených prostorách pak hrozí nebezpečí výbuchu. Nádoby s hořlavými plyny, tedy ani propan-butanové lahve, se nesmí skladovat v prostorách pod úrovní okolního terénu, kotelnách, garážích nebo společných prostorách bytových domů či ubytovacích zařízení – např. ložnici. Propan-butan je totiž těžší než vzduch, v případě jeho úniku se tak hromadí u země či v prohlubních, což zvyšuje riziko požáru nebo výbuchu. Lahve s plynem umísťuje ve snadno přístupných a větraných prostorách, zamezte ale přístupu dětí.
Chování v bouřce
Letní období je typické i častým výskytem bouřek, které nás mohou překvapit například během výletu. Ve městě se před bleskem můžeme schovat v budově, ale co v přírodě?
I když k přímému zásahu člověka bleskem dochází jen zřídka, končívají podobné případy mnohdy tragicky, a proto je dobré chovat se za bouřky rozumně:
- Během bouřky nevycházejte zbytečně ven a raději si neplánujte výlety, pokud je hlášen výskyt bouřek.
- Pokud se v době bouřky nacházíte venku, schovejte se – nejlépe v budově chráněné bleskosvodem (hromosvodem).
- V přírodě se můžete bezpečně schovat v hustém lese, háji, nižším porostu, úzkém údolí nebo u úpatí vysoké skalní stěny. Naopak se rozhodně neschovávejte v blízkosti osamělých nebo vyčnívajících stromů, železných konstrukcí (sloupy elektrického vedení), vyhněte se vodním plochám, převisům nízkých skal či menším stavením bez bleskosvodu (např. staré hájence).
- Jelikož je blesk jak známo silný elektrický výboj atmosférického původu, velké nebezpečí hrozí při koupání, windsurfingu, plavbě v loďce, příliš bezpečné není ani telefonování, či práce s elektrickými a plynovými spotřebiči. Za bouřky venku se pokud možno vyhněte kovovým předmětům (např. deštník může zafungovat jako bleskosvod.) Stojí za to si připomenout případ z loňského roku, kdy úder blesku připravil o život golfistu, který se hře věnoval i během bouřky.
- Nezdržujte se v blízkosti potoků nebo na podmáčené půdě. Vhodný úkryt nepředstavuje ani stan či malá jeskyně ve skále. Rovněž sezení na izolační podložce (karimatka, batoh) vás před přímým zásahem blesku neuchrání.
- Velké nebezpečí zásahu bleskem hrozí při pobytu v otevřeném terénu a na vyvýšených místech. Překvapí-li vás bouřka přece jen na rozlehlé holé pláni, rozhodně nepokračujte dál v chůzi a nezůstávejte ve skupině. V takovém případě je nejbezpečnější přečkat bouřku v podřepu s nohama a rukama u sebe.
- Pokud vás zastihne bouřka v automobilu, nemusíte se blesku příliš obávat. Jestliže necháte okna i dveře zavřená, poskytne vám plechová karoserie spolehlivou ochranu. V případě silných nárazů větru však dávejte pozor na padající stromy či větve.
- Bouřka je nejvíce nebezpečná do vzdálenosti 3 km (tj. zhruba 9 s mezi hřměním a bleskem), ale v bezpečném úkrytu raději zůstaňte až do doby, než bude bouře alespoň 10 km vzdálená (tj. zhruba 30 s mezi hřměním a bleskem).
- Většinu bouřek doprovází i silný vítr, který také představuje riziko. Proto se držte v bezpečné vzdálenosti od vysokých stromů (hrozí vývraty, nebezpečné odletující větve mohou způsobit vážná zranění), nebo sloupů elektrického vedení - shozené dráty mohou být stále pod proudem.
- Pokud jste v budově, během bouřky se raději zdržujte na suchém místě a dále od vodovodu, kamen, elektrospotřebičů, zásuvek a telefonu. Nezapomeňte zavřít okna a vypnout televizor a další přístroje, jejichž součástí je obrazovka.
- První pomoc při úrazech bleskem je stejná jako při ostatních úrazech způsobených elektrickým proudem a při popáleninách. Podle stavu zraněného bývá často nezbytné použít umělé dýchání, srdeční masáž, protišoková opatření apod.
Letní bouřky přináší často také prudký přívalový déšť, který během chvilky snadno promění líně se plazící potůček v rozběsněný živel. S tím je nutné počítat již v okamžiku výběru tábořiště. Hasiči každý rok evakuují děti z letních táborů umístěných na březích potoků a řek, které ohrožovalo náhlé rozvodnění. V takových případech jde mnohdy i o život.
Zabezpečení domova před odjezdem na dovolenou
V létě je také obvykle doba dovolených, kdy se ze svých domovů vzdalujeme na delší čas. Před odjezdem na dovolenou bychom neměli zapomenout zkontrolovat, zda máme vypnuty všechny spotřebiče, jestli např. nezůstal zapnutý sporák, vařič nebo žehlička. Obzvláště riziková je lednička. Pokud ji můžeme spolu s mrazákem vyprázdnit, je nejlepší centrální vypnutí.
Před opuštěním domácnosti uzavřete hlavní přívody plynu a vody, elektrospotřebiče, u kterých to lze, zcela odpojte z elektrické sítě, v případě televizoru i z antény. Doporučuje se i vypnutí jističů pro světelný a zásuvkový okruh. Chráníte tak váš majetek před poškozením či úplným zničením v případě úderu blesku nebo prudkého výkyvu napětí v elektrické síti. Zkontrolujte, zda jsou vypnuta světla, uzavřeny vodovodní kohoutky, všechna okna důkladně zavřete a zajistěte. Svou domácnost nezapomeňte zabezpečit i proti vloupání.
Pro případ, že by v době naší nepřítomnosti u nás doma přesto došlo k nějaké nemilé příhodě, je dobré se domluvit se sousedem či známým a nechat u něj rezervní klíče. Hasiči tak budou moci rychleji zasáhnout, nebudou se muset dovnitř dostávat násilím a poničit např. vstupní dveře. Pro úplnou jistotu můžete u souseda zanechat i kontakt na místo vašeho pobytu, abyste se mohli v případě potřeby urychleně vrátit domů.
Požáry zakládané dětmi
Během letních měsíců jsou ohroženy zejména děti, které nejsou „zaneprázdněny“ školou a mají spoustu volného času. Každoročně dojde při požárech, které byly způsobeny hrou dětí se zápalkami či zapalovači, ke zraněním a značným majetkovým škodám. Oblíbenou zábavou teenagerů je tajné kouření ve stohu či v seníku, což již mnohokrát skončilo požárem. Velmi nebezpečné jsou rovněž manipulace dětí s pyrotechnikou či jinými výbušninami. Jen pro ilustraci: v roce 2005 způsobily děti ve věku do 15 let 301 požárů (1,49% z celkového počtu), které usmrtily 1 osobu a dalších 30 zranily a zanechaly po sobě celkové škody za téměř 31 milionů Kč.
Snad stojí za to upozornit, že na základě zákona o požární ochraně (§78 zákona č. 133/1985 Sb.) jsou rodiče (potažmo všichni, kteří mají děti v danou chvíli na starosti) povinni dbát o to, aby jejich ratolesti nezpůsobily požár. Z hlediska požární ochrany v případě zanedbání dohledu nad osobami, které nemohou posoudit následky svého chování, může být udělena sankce až do výše 25 000 korun.
Lezení po skalách
V přírodě na nás však při naší nepatrnosti číhají i jiná nebezpečí než jen bouřky či požáry. Zejména neposedné děti patří mezi rizikové skupiny, a to především během prázdnin, kdy využívají větších možností, jak se vyhnout dozoru dospělých a baví se i nejrůznějšími nebezpečnými aktivitami. Například chlapci se snaží před svými kamarády vytáhnout a lezou po skalách nebo do jeskyní a různých štol. Přeceňují své schopnosti v neznámém terénu, a když tyto případy neskončí smrtelným úrazem, mohou mluvit o mimořádném štěstí. V takovýchto případech záchrana života mnohdy závisí na rychlém zásahu jednotek požární ochrany a dalších složek integrovaného záchranného systému.
Proto i zde můžeme dát několik dobrých rad:
- Dávejte pozor na pohyb v neznámém terénu, zejména za snížené viditelnosti nebo v noci.
- Nepohybujte se nikdy bez řádného zajištění v blízkosti okrajů skal, štol atd. Vždy hrozí nebezpečí pádu kvůli ztrátě rovnováhy, uklouznutí, propadnutí, stržení větrem atd.
- Pokud nejste zajištěni, nešplhejte nikdy na skály. Zpočátku se výstup může zdát jednoduchý, ale cesta zpět je vždy podstatně náročnější! Nečekaný pád může způsobit také uvolněná nebo zvětralá hornina či náhlá slabost.
- Nikdy nepřeceňujte své síly ani ve snaze pomoci kamarádovi. Raději vždy přivolejte na pomoc hasiče nebo někoho z dospělých.
- Nepouštějte se bez odborného doprovodu do průzkumů štol a jeskyní. V těchto prostorách hrozí mnoho nečekaných a neznámých nebezpečí - zával, ztráta orientace, nečekané zaplavení prostor, zaklínění se v úzkých prostorách, přítomnost nebezpečných plynů atd.
- Nepřeceňujte své síly. Vždyť i pro zkušené a trénované hasiče je považována za nebezpečnou a vyžadující zajištění výška nebo hloubka větší 1,5 metru!
Sjíždění vodních toků
V letním období nesmíme opominout ani nebezpečí, která nás mohou ohrožovat při koupání nebo sjíždění vodních toků.
- Noční koupání je nebezpečné, neboť za tmy snadno dojde ke ztrátě orientace.
- Nikdy neskákejte uhřátí do vody, hrozí nebezpečí srdečního selhání a utonutí.
- Neskákejte do vody, o které nevíte, jak je hluboká nebo zda se pod hladinou neskrývají kameny nebo jiné předměty.
- Nepřeceňujte nikdy své plavecké schopnosti a také v případě, že jste dobrými plavci, vždy počítejte např. s možností náhlé změny počasí, podchlazení, svalové křeče atd.
- Při sjíždění řek a zejména jejich splavů by měla být v loďce zkušená dospělá osoba a děti by měly mít plovací vestu.
- Nepohybujte se nikdy v přílišné blízkosti břehů. Mohou být podemleté nebo může dojít k uklouznutí a pádu do vody. Hrozí pak nebezpečí těžkých zranění při nárazech do předmětů pod hladinou, uvíznutí a utonutí ve víru atd.
- Pokud se někdo začne topit, co nejrychleji přivolejte pomoc z okolí a zavolejte některou ze složek integrovaného záchranného systému. Je to vždy velmi nebezpečná situace, náročná i pro profesionály. Snažte si co nejlépe zapamatovat (označte) místo, odkud nebo kde jste tonoucího naposledy viděli.
Sklizeň obilí
Rizikem typickým pro letní období je v jistém smyslu i sklizeň obilí. Zemědělská technika (traktory, kombajny, automobily) totiž může při neopatrné obsluze zapříčinit požár – chytne např. sláma od výfuku, který se příliš přiblíží apod. Nebezpečí souvisí i s uskladněním materiálu, například nedostatečně usušeného sena. To se pak v případě, že není zajištěno dostatečné větrání, postupně zahřívá a může dojít i k samovznícení. Značné riziko hrozí zejména u velkokapacitních seníků nebo u stohů se slámou. Podobné požáry již v letošním roce vypukly. Vhodnými opatřeními jsou v tomto případě fungující kvalitní větrací systém a pravidelné měření teploty uskladněného materiálu. V případě, že překročí kritickou mez 65 °C, je nutno materiál alespoň částečně vyskladnit, přeuspořádat, a tím ochladit.
Parkování automobilů
V létě se o dovolených často přemísťujeme na tábořiště i automobily. V těchto případech bychom si měli dát pozor a neparkovat ve vysoké trávě. Ta totiž velice snadno chytne od našeho po jízdě rozžhaveného katalyzátoru.
Když přes veškerou vaši opatrnost přece jen dojde k požáru či jiné závažné situaci, kdy potřebujete pomoc hasičů nebo jiných záchranářů, snažte se v prvé řadě zachovat klid a nepodlehnout panice. Nejdříve chraňte život a zdraví, teprve potom majetek. Jakoukoliv událost, která se stane vám či které jste svědkem, co nejdříve oznamte hasičům prostřednictvím tísňové linky 150 či 112. Při ohlášení vždy nejdříve uveďte, co se stalo, kde k tomu došlo, zmiňte také důležité okolnosti, které mohou napomoci či naopak zkomplikovat zásah záchranářů. Poté uveďte své jméno a přímý kontakt na sebe.
A pamatujte: Pravidla ohleduplného a bezpečného jednání platí nejen v tuzemsku, ale i v cizině. Čeští turisté již nejednou v minulosti svou neopatrností způsobili neštěstí a udělali naší zemi ostudu.
Poslední fotografie
Mail list
Archiv
Statistiky
Online: | 2 |
---|---|
Celkem: | 46349 |
Měsíc: | 8439 |
Den: | 92 |